Tématem vyhlášeným na začátku února byla Náladová černobílá („Moody B&W“). Jak příznačné pro únor, kdy je většinou zamračeno, šedivo, černobílo, mlhavo, depresivno, hnusno. A právě z toho vycházelo zadání – deprese, temno, ticho, lítost, neopětovaná láska, nehybný, ztracený, zlomený, zamyšlený, vážný. Jenže já byl v poměrně optimistické náladě, natěšený na jaro, které už o sobě dávalo sem tam vědět.A právě konflikt mezi zadáním a vnitřním rozpoložením byl příčinou toho, že se mi tvořilo jen těžko. Tvorba musí jít zevnitř, musíte to „cítit“, abyste dokázali vyprodukovat něco smysluplného. A když to necítíte, výsledkem zpravidla bývá jen patetický pokus. Jako v tomto případě 🙂
První fotku jsem nazval „Schizofrenní chodba“. Po několika marných pokusech s lidmi procházejícími tmavými pasážemi města jsem začal experimentovat s odrazem ve skle a záměrnou pohybovou neostrostí. Vznikla fotka, která (mi) až nahání hrůzu:
Temná chodba, noc, stíny, neznámo. Na pravé straně se ve stínech něco ukrývá. Co nebo kdo to je? Vypadá to jako postava. Čeká na něco? Na mě? Co ode mě chce? Má v kapse nůž? Nebo jinou zbraň? Atmosféru umocňuje roztřesenost záběru a vyvolaný pocit neznáma a z toho plynoucí nejistoty.
Fotka druhá je obstojný krajinářský snímek. Kompozice, linie, náladovost. Mladý stromek je ve společnosti borovic, ale přesto osamocený, exponovaný nepřízni počasí. Okamžik s vidinou neutěšené, beznadějné současnosti i budoucnosti, který však v sobě skrývá náznak pohybu a vůle odolávat nepohodlí a přežít.
A fotka třetí je pouhý výcvak z balkonové lodžie, ale v rozhodující okamžik „bílé tmy“, která se zrovna hnala přes sídliště, kde bydlím.
Do kritiky se žádná z fotek nedostala. Nejspíš proto, že zadavatel fotí portréty a street a do krajinek se moc nepouští. Přijde mi trošku nefér, že vybíral víceméně jen portréty, když zadání bylo „ANYTHING“ neboli cokoliv. Tím si nestěžuju, abyste si nemysleli. Nejsem vedoucím tohoto zájezdu. Mým cílem není být vidět, ale tvořit a něco se naučit. Tvořil jsem tak, jak jsem mohl a jak jsem nejlépe uměl. Jestli výsledek funguje nebo ne v rámci zadaného tématu nechť posoudí každý sám za sebe.