Těhotenská…

Nedávno mě moje kamarádka, bývalá i současná kolegyně a dřívější spoluškolačka (vše v jedné osobě) požádala, zda bych jí mohl udělat pár fotek, aby měla památku na období prvního těhotenství. Těhotenská fotografie je sice oblast, se kterou nemám moc zkušeností, ale jako portrétní fotograf jsem nemohl odolat. Naložil jsem do auta fotobatoh plus všechno, co mohlo držet, podpírat nebo rozptýlit blesk, a vyrazil. 

Několikrát jsem byl u nastávající maminky na návštěvě, takže jsem přesně věděl, jak se prostory mají, kde jsou okna atd. Dopředu jsem měl zhruba namyšlené pozice, detaily se ladily až přímo na místě. Nejprve jsem si vyzkoušel v podstatě ateliérové fotky (níže) s novou odraznou a rozptylnou deskou Terronic 5v1 120 x 180 cm, která mi poskytla komfort dostatečně velké bílé zdi (svíceno zezadu, SB-900 + SB-910 s difuzéry). Jelikož jsme byli v poměrně malé bílé místnosti, expozici – de facto množství výplňového světla – jsem ladil změnami času závěrky.

Po přesunu do jiné místnosti zalité ranním sluncem (úvodní foto), jsem nechtěl zničit tu krásnou přirozenou atmosféru. SB-900 jsem postavil do stojánku na zem těsně před sebe. Lehké přiblýsknutí o strop projasnilo stíny, aniž by bylo zřejmé, že jsem použil blesk.

 Po přesunu do obývacího pokoje už zbývalo jen vhodně zužitkovat linie vzoru pověšených záclon. Říká se, že focení na lokaci je 20% fotografie a 80% přesouvání nábytku. V tomto posledním případě to byla pravda 😀

Mám-li retrospektivně zhodnotit úspěšnost fotomise, nebylo to nejhorší. Fotky dopadly dobře. Já jsem však udělal několik poměrně zásadních chyb, které se odrazily na výsledné kvalitě fotek. Například fotky z obývacího pokoje jsem dostatečně nesvítil. Výsledkem byly tmavé stíny, které jsem musel vytahovat v editoru a zvýrazněný šum jako důsledek procesu. Nebo, když jsem se u některých fotek nechal uchlácholit svou „téměř vždy pevnou“ rukou a neudržel relativně delší časy závěrky (cca 1/20 při ohnisku 56 mm). Některé chyby šly ještě při editaci zachránit, jiné bohužel už ne. Holt, za hloupost se platí a já budu doufat, že příště nebudu hloupý 🙂