Nedávno jsem dostal příležitost fotit veřejnou generálku představení s názvem „∞“ brněnského experimentálního divadla D’EPOG. Bylo to tak trochu jiné představení. Jak by ne. D’EPOG je tak trochu jiné divadlo. Ne pro masy. Ne konvenční. Pohybové. Pro náročného diváka.
Pro herce fyzicky nesmírně náročný počin pojednává o nekonečném koloběhu dětství vs. rodičovství, o výchově a vlivu rodiče na dítě a dítěte na rodiče. Podrobněji nebudu obsah představení popisovat. Drtivou většinu času performance jsem byl zaměstnán dvojicí často konfliktních cílů – kompozice vs. moment, a tak mi v hlavě zůstaly jen fragmenty, které nedokážu uspokojivě pospojovat do smysluplného celku. Raději Vás odkážu na skvěle napsaný článek Teror na tyrkysovém rodinném hřišti v Divadelních novinách.
Základem pro úspěšné focení byl čas strávený na místě před samotným představením, který umožnil zachytit cenné BTS momenty (kterých si právě cením nejvíce) a určit optimální expoziční strategii pro představení (D7000 se základním, případně širokoúhlým zoom objektivem nastavený na prioritu času závěrky 1/125 a auto ISO a D70 s pevným objektivem 85 mm f/1,8 nastavený na prioritu clony a ISO 800). Měl jsem s sebou i stojan s ramínkem, deštník a dva blesky, ale na jejich použití nepřišlo. Za prvé – nebyli tam oni pro mě, ale já pro ně. A za druhé, nechtěl jsem herce, režisérku (ani nepočetné obecenstvo) při poslední zkoušce před premiérou rušit blýskáním s frekvencí několikanásobně větší, než při letní bouřce. Přestože mi režisérka povolila víceméně neomezený pohyb, raději jsem se snažil nepřekážet a nezasahovat příliš do tyrkysové „akční“ zóny.
Představení se odehrálo 26. dubna 2014 v brněnské Richard Adam Gallery (vedle pasáže Vaňkovka). Soubor vede talentovaná a cílevědomá režisérka Lucia Repašská, hrají Radim Brychta, Zdeněk Polák a Janet Prokešová. Dramaturgie Matyáš Dlab, scénografie Matěj Sýkora, hudba Ryba & Chyba.
Divadlo D’EPOG:
Facebook
tumblr
Google+
