Garáž photoshoot 2014-1 + BTS
Kontaktovala mě kamarádka kamarádky (znáte to…), jestli bych jí mohl udělat fotku na životopis. Proč ne. Domluvili jsme termín a detaily a šli na to.
Nejprve tedy „oficiální“ fotka pro životopis:
Setup byl vcelku jednoduchý, někteří by ho nazvali bezpečným až nudným: hlavní světlo – průsvitný deštník ze 3/4 vlevo, druhé světlo odrazný deštník ze 3/4 vpravo vzadu (-2 EV), světlo na pozadí (-5 EV). Všechny blesky byly v manuálním režimu (tzv. „optical slave“, u Nikonu tomu říkají mód SU-4), abych vyloučil světelnou variabilitu mezi jednotlivými snímky.
Jak byla povinná fotka hotová, měnilo se oblečení, lehce také osvětlení. Šárce se podařilo lehce uvolnit (že by náznak důvěry ve schopnosti fotografa?).
Šárka dobře spolupracovala a celou dobu ochotně snášela a vykonávala mé požadavky. Několikrát se mi ji také povedlo „překvapit“, což téměř vždy pomůže dále uvolnit jak model(ku), tak také mě…
Plně uvolněnou atmosféru se však podařilo dosáhnout až ke konci, zhruba na posledních 10 minut session. Škoda jen, že na tak málo, vznikly podle mě ty nejlepší fotky:
Poslednímu set-upu říkám „McNallyho finta“ – jedná se o trojí difúzi bleskového světla a McNally tento trik používá často a rád. Svíceno je trojicí blesků s nasazenými rozptylkami (diffuser dome), do odrazného deštníku. Po odražení z deštníku světlo prochází velkou 180×120 cm rozptylnou deskou, která je umístěna těsně za okrajem snímku a vytváří kvalitu světla srovnatelnou s přirozeným denním světlem, procházejícím oknem do místnosti.
Mně se ty poslední dvě líbí nejvíc. Která je podle vás nejlepší?