Zima v plném proudu a do jara ještě daleko. Svrbí mě prst na spoušti a netrpělivě očekávám příchod jarních teplot. Ne, že v zimě by se nedalo fotit. Ale možnosti nejsou takové, jako od jara …
Zima v plném proudu a do jara ještě daleko. Svrbí mě prst na spoušti a netrpělivě očekávám příchod jarních teplot. Ne, že v zimě by se nedalo fotit. Ale možnosti nejsou takové, jako od jara …
Pozvolný návrat mezi živé po více než dvou měsících klinické fotografické smrti. Stejně jako ten žlutý list jsem si připadal vnitřně mrtvý a pomalu pohlcován změtí zelených chapadel nedostatku času, energie a inspirace. Několikrát se …
Nový rok, 8:33 ráno. Moje první letošní fotka. A smíšené pocity. Jsem vděčný, že jsem se hned první den v novém roce dostal ven fotit. Jsem zklamaný, že světlo nebylo ani zdaleka takové, jaké jsem …
Tak jako každý rok i letos jsme nejbližší předdušičkový víkend věnovali návštěvě hřbitovů. Proč? Abychom si připomněli ty, kteří nás navždy opustili… (a abychom se vyhnuli davům). Na brněnské centrálce zpravidla chodíme od zadního vchodu. …
Druhorozená. Anděl s ďáblem v těle. Je jako kočka – dělá si, co chce. Pokud má udělat něco, co chce kdokoliv jiný (vypnout televizi, jít si vyčistit zuby, převléknout se atd.), nese to velmi nelibě. …
Žena lehce ochořela, druhorozená 3 dny po ní. Já a prvorozený se zatím držíme (a snad se i udržíme). Ráno klasický nákup, rychlé vaření, nedělní oběd. Jenže co odpoledne? Jaký je plán? Předně minimalizovat riziko …
Letošní první sníh! 26. listopadu! Ve srovnání s předchozími roky extrémně brzy. Že by prosinec byl po dlouhých letech na blátě znovu zimním měsícem? Nechme se překvapit a přejme si, aby tomu tak opravdu bylo. …
Můj prvorozený. Nic vám nezmění život tak, jako příchod prvního dítěte. Ani se nenadějete a je mu šest. Ani se nenadějete znovu a bude maturovat (a dá-li Pan Bu, tak i promovat, ženit se atd.). …
Bývalá zahrádkářská kolonie, posledních asi 25 let území nikoho. Pár hektarů přírody, o kterou se nikdo nestará. Roste si jak chce a jak se jí líbí.
Hostili jsme kamarády. Jelikož před večerními domácími burgery bylo potřeba dostatečně vyhladovět, vyrazili jsme na krátkou procházku k přehradě. A co bych to byl za fotografa, kdybych s sebou nevzal foťák a alespoň jeden blesk.