QUIT SMOKING 5

Další do série projektu Quit Smoking (Svlečte smoking).

Poděkování patří všem, kteří jakkoliv přispěli ke vzniku této série:
modely – Radim Brychta, Alena Taranzová, Julie Tomaňová
zajištění plynové masky – Magdaléna Dvořáčková
lokace – restaurace East Village Bar & Diner

Díky!

. . . [ O ] . . .

QUIT SMOKING 4

Už je tomu nějaký čas, co jsem postoval poslední fotku k projektu Quit Smoking. Minulou sobotu jsem pořídil pár dalších. Produkce i postprodukce byla tentokrát trochu náročnější, ale výsledek snad stojí za to.

Poděkování patří všem, kteří jakkoliv přispěli ke vzniku této série:
modely – Radim Brychta, Alena Taranzová, Julie Tomaňová
zajištění plynové masky – Magdaléna Dvořáčková
lokace – restaurace East Village Bar & Diner

Díky!

. . . [ o ] . . .

Projekt Portrét: část třetí

Podtitul: Fotokniha

Poslední část, která uzavírá odyseu tohoto osobního projektu. V první části jsem se snažil oprostit se od strachu z oslovování cizích lidí. V druhé části jsem hledal zajímavé tváře. Jednou z původních ideí projektu bylo, aby každá další část byla nádstavbou na tu předchozí. Podstatou třetí části tedy není nic jiného než hledat zajímavé tváře a oslovovat je s nabídkou focení. Tentokrát ale koncepčně – formou TFP (Time For Prints) s pozvánkou do miniatelieru, případně nabídkou příjezdu do smluveného místa. Výměnou za čas a úsilí budou tištěné fotky zdarma.

Jako přesvědčovací nástroj bude sloužit pro tento účel poskládaná fotokniha s ukázkami portrétů, které jsem doposud nasbíral. Není tlustá. Dá se prolistovat za 15-20 vteřin. Ostatně, víc ani není potřeba. Během té krátké chvíle si většina lidí dokáže sesumírovat první dojem a vycítit, zda mi chce říct spíše

Hele, neotravuj s kravinama!
nebo spíše
Hej, tohle se mi ještě nestalo… A celé je to zdarma, říkáš?

Může to být zajímavý sociální experiment. Kolik (procent) lidí v naší krajině je ochotno něčemu takovému věnovat čas?

*

Jste Vy ochotni něčemu takovému věnovat čas?

*

*

Linie těla (5)

Další ze studií na téma linie těla. Taková… čtvrteční… odlehčovací 🙂

Mějte úspěšný a hezký den.

DEDPXL (08) – Náladová černobílá

Tématem vyhlášeným na začátku února byla Náladová černobílá („Moody B&W“). Jak příznačné pro únor, kdy je většinou zamračeno, šedivo, černobílo, mlhavo, depresivno, hnusno. A právě z toho vycházelo zadání – deprese, temno, ticho, lítost, neopětovaná láska, nehybný, ztracený, zlomený, zamyšlený, vážný. Jenže já byl v poměrně optimistické náladě, natěšený na jaro, které už o sobě dávalo sem tam vědět. Pokračovat ve čtení „DEDPXL (08) – Náladová černobílá“

DEDPXL #06 – VEJCE

Tématem šestým fotoprojektu Z. Ariase pro širokou veřejnost bylo „vejce“. Obyčejné slepičí vejce. Banalita. Opravdu?

Když nad tím začnete přemýšlet, dojdete k závěru, že až tak úplně banální to není. Jak ztvárnit vajíčko, aby to bylo dostatečně elegantní, originální a odlišné od všech ostatních? Můžete je vyfotit celé. Nebo rozbité. Nebo usmažené, rozšlápnuté, prosvícené, rozstřelené, jen skořápky, atd. Jedinou podmínkou je, aby dominantním objektem fotky bylo fyzické vejce (nebo jeho část).

Jelikož jsem invenčně poměrně omezený (rozumějte na štíru s nápady), rozhodl jsem se ztvárnit vajíčko pomocí krásného světla. A jelikož jsem jedinec podstaty plytké, tady je první pokus (větší na rozklik):

Obrysy vajíčka. Fotka jednoduchá jako já sám. Jen dokonalé obrysy. Nic víc, nic míň. Vejce. Po domácku vyrobený stripbox s mřížkou. Položil jsem jej horizontálně na zem, do něj jeden SB-900, přes střed stripboxu černá látka. Vajíčko drží na špičce na miniaturní kulaté součástce z dětské stavebnice Seva (díky, synu!), kterou jsem v postprodukci vyretušoval. Kdosi poznamenal, že tato fotka nemá daleko k původnímu posteru k filmu Vetřelec. Přísahám, na mou duši na psí uši na kočičí svědomí, že jsem nekopíroval!

Dobrá. Jednoduché, ale trošku nuda. Čas na něco akčnějšího. Následovalo několik vcelku neúspěšných pokusů se sklenkou na víno, napřed prázdnou, pak do poloviny zaplněnou vodou a optické hrátky s lomem světla. Pořád to nebylo ono, ale přivedlo mě to k další myšlence – žbluňk do vody.

vejce-2

Původní představa byla taková, že pozadí bude opět černé a vázu, žbluňk a vajíčko budou osvětlovat dva blesky z boku – každý z jedné strany. Než jsem se ale dostal k této variantě, vyzkoušel jsem napřed bílé pozadí, osvětlené jedním bleskem zezadu – aranžmá bylo jednodušší. Nejtěžší bylo podle očekávání správně načasovat stisk spouště. Vajíčko padalo do vody a předpokladem tedy bylo, že při vstupu do jiného prostředí s nepoměrně vyšší hustotou voda jeho pohyb značně zbrzdí (takhle nějak se to ve fyzice učí, ne?). Voda však, navzdory všem dusičnanům, bakteriím a vodnímu kameni, není tak hustá, jak by jeden čekal… Možná to taky trošku kazil ten téměř dokonalý aero resp. akvadynamický tvar.

Při finálním výběru jsem nakonec upřednostnil variantu s bílým pozadím, jelikož tmavé vejce zde jednoznačně dominuje celému obrazu. Šplíchanec vody je díky své průhlednosti jen subtilním doplňkem, jakýmsi spojovacím mostem mezi negativním a pozitivním prostorem. Varianta s černým pozadím a jiným úhlem světla byla více o té vodě, což vzhledem k zadání bylo vcelku kontraproduktivní. Při akci utrpěla zranění celkem tři vajíčka, která zemřela na následky zranění během následujícího dne (rozklepnutím do pánve). Čestná salva, R. I. P.

Do kritiky se tentokrát ani jedna z fotek nedostala. Holt, není každé téma posvícení. Zpětně si říkám, že jsem neprozkoumal dostatečně všechny možnosti, ale to se holt někdy stává, že máte víc nápadů než času na jejich provedení. I když jde o tak banální věc, jako je vejce.

DEDPXL #03 – Stíny

Tématem třetího kola projektu DEDPXL byly STÍNY. Stín často vyfotíte nevědomky, nebo jako sekundární motiv, ale málokdy je stín ústředním prvkem kompozice. Na téma jsem měl jsem k dispozici 12 dní. Deset z toho byla obloha zatažená. Co dělat, když máte fotit stíny a sluníčko nikde? Vytáhnete blesk. Nebo dva. Tentokrát to byla sázka na jedinou kartu.

Pátek třináctého
Pátek třináctého

Pokračovat ve čtení „DEDPXL #03 – Stíny“

DEDPXL #02 – Opakující se tvar, forma, vzor, rytmus

Tématem druhého kola projektu DEDPXL byly opakující se tvary, formy, vzorek a rytmus. Toto kolo bylo subjektivně o dost těžší než první. Linie, ty máte všude – ať už jako spojité čáry (horizont, plaňky plotu či zábradlí, hrany schodů atd.), nebo linie imaginární, tvořené posloupností diskrétních prvků či například hranicí světla a stínu. Pokračovat ve čtení „DEDPXL #02 – Opakující se tvar, forma, vzor, rytmus“