Rubrika: TOP 5

Publikováno

5 tipů pro focení krajiny

  1. STATIV!

Byť se vám to může zdát jako banalita, opak je pravdou. Pro fotky krajiny je stativ neocenitelný pomocník. Jelikož se zpravidla fotí na nejnižší ISO kvůli kvalitě obrazu (nízký šum) a často se hodně cloní kvůli hloubce ostrosti, expoziční časy mohou vycházet delší, než jste schopni z ruky udržet. A potom máte chuť tlouct se do hlavy, že jste stativ nechali doma ve skříni („Dneska FAKT nepotáhnu tu těžkou krávu…“).
Začněte stativ používat. Ještě žádný nemáte? Zkuste si nějaký dobrý vybrat. A až jej začnete používat, zkuste k tomu přidat ještě dálkovou spoušť (nebo samospoušť), případně předsklopení zrcátka (mirror lock-up), je-li touto funkcí vaše zrcadlovka vybavena. Někdy (nejčastěji na dlouhém ohnisku) se totiž může stát, že fotoaparát roztřese úder zrcátka při svém sklopení. Častěji to sice bývají ruce mačkající spoušť, ale proč zvyšovat pravděpodobnost neostrých fotek. Majitelé kompaktních fotoaparátů a bezzrcadlovek nemají co sklápět, takže mohou být o něco šťastnější. Zkuste to, budete překvapeni, o kolik ve vašich snímcích naroste ostrost. Fotíte-li dlouhé expozice či série snímků pro kompozity nebo HDR, tam už je stativ nezbytný.

  1. SVĚTLO

U krajinářské fotografie není nic důležitějšího, než je světlo. S krásou světla krajinářská fotografie stojí a padá. Nejlepší světlo je ráno při východu slunce a těsně před jeho západem. Tedy, ne že bez východu či západu slunce by se fotit nedalo, tak radikální bych zase nebyl. Mám třeba rád mlhy, protože umí skrýt nepotřebné. Ale když se ranní mlha sejde s protisvětlem vycházejícího slunce, je estetický dojem z fotky o poznání jinde. Se světlem to ovšem bývá o štěstí. A troufnul bych si říct, že třikrát z pěti případů je nebudete mít. Najednou se zatáhne, nebo mlha stoupne rychleji, než jste čekali, a je po všem. Ale když to štěstí máte, stojí to za to.

DSC_1532-Edit

  1. PLÁN A VČASNÝ PŘÍCHOD

Zjistěte si, odkud chcete fotit, kdy bude na tom místě vycházet nebo zapadat slunce, v jaké fázi bude měsíc a v jaké pozici najdete mléčnou dráhu (asi podle toho, co zrovna plánujete fotit). Pomocníkem vám mohou být mobilní aplikace jako PhotoPills nebo The Photographer’s Ephemeris. Pokud plánujete den dva dopředu, postačí vám vhodný čas odpozorovat, ze dne na den se časy nemění dramaticky. Pozor však na oblačnost, která může odhad času východu/západu slunce zkreslit. Chodit včas se vyplatí. Není totiž nic horšího, než přijít pozdě a zmeškat světlo. Ono totiž nepočká. Může trvat 10 minut, může trvat 2 minuty. Přijďte včas a buďte připraveni.

  1. POPŘEDÍ

V kompozici krajinářského obrazu je popředí velmi důležité. Snažte se vždy najít něco zajímavého, čím můžete popředí zaplnit. Hora ani strom či vodopád v pozadí vám nikam neutečou. Dejte si tu práci a doplňte je zajímavým popředím. Vhodně vám v tomto může pomoci širší ohnisko objektivu, jehož vlastností je zdůrazňovat perspektivu. Čím blíže umístíte fotoaparát se širokým ohniskem k popředí, tím výraznější popředí bude. Často se rámcově snažím dodržet pravidlo 0,5/0,5 – vyjádřeno slovy „první půlmetr před objektivem vyplní půl snímku“.

DSC_2048-Edit

  1. JDĚTE K ZEMI

Myšleno s fotoaparátem. Zkuste najít úhel pohledu, který je neobvyklý. Klekněte, sedněte nebo lehněte si na zem a podívejte se, jak kompozice z tohoto úhlu vypadá. Máte-li teleobjektiv, rozostřené popředí vám pomůže vizuálně zdůraznit motiv. Máte-li nasazeno široké ohnisko, přímo vás to k nízkému stanovišti vybízí. Primárním účelem širokoúhlého objektivu IMHO není, „aby se vám tam toho vešlo víc“, ale právě zdůraznění perspektivy (čímž se nepřímo vracíme k bodu Popředí).

Mahdia1

Shrneme-li všechny tipy do jedné věty: Mějte (alespoň základní) plán, přijďte včas, abyste chytili světlo, najděte zajímavé popředí a použijte stativ a dálkovou spoušť. Víc asi nemůžete na místě udělat 😉

. . . [ O ] . . .
Publikováno

5 důvodů, proč fotit portrét v atelieru

Váháte, jestli vyzkoušet focení v ateliéru? Třeba vám těchto 5 důvodů pomůže v rozhodování.

1. Můžete fotit kdykoliv

Focení v exteriéru většinou počítá s tím, že bude nějaké světlo. A že bude takové normální, nejlépe otevřený stín. Že nebude moc tma, že nebude světla příliš, že nebude ostré slunko, které dělá ošklivé ostré stíny. A že třeba bude hezky barevné, což většinou bývá jen brzy ráno a pak večer. Naproti tomu v atelieru (interieru) nejste na množství a kvalitě denního světla (vlastně na jeho existenci vůbec) zcela závislí. V atelieru zpravidla bývá nějaké umělé světlo, které vám postačí k tomu, aby fungovalo automatické ostření fotoaparátu. Pokud chcete, můžete toto světlo využít expozičně. Pokud nechcete, můžete ho ze scény pohodlně vymazat nastavením rychlého času závěrky, větší clony nebo nízké citlivosti ISO. Ráno, v poledne či ve 2 hodiny v noci. Čas fotografování můžete přizpůsobit svým aktuálním potřebám.

 

2. Nejste ovlivněni počasím

V interiéru můžete fotit, i když venku prší, praží slunce, mrzne, nebo z nebe padají kroupy, trakaře a komunisti. Nemusíte čekat, až slunce zajde za mrak nebo naopak vysvitne (protože zrovna chcete protisvětlo). Fouká-li venku byť jen mírný větřík, není radno dávat na stojany fotografické deštníky, větší softboxy  nebo odrazné desky. Tyto věci rády fungují jako plachta na lodi a není-li stojan zatížen pár pytlíky s pískem, spolehlivě uletí. Neuletí sice moc daleko, ale můžete počítat se škodou na vybavení, která v případě blesků může jít do desítek tisíc Kč. V lepším případě uletí jen jeden stojan, v horším případě vezme po cestě ještě něco dalšího s sebou. V interiéru můžete sice způsobit něco podobného vlastní nešikovností, ale riziko je podstatně menší.

 

3. Nemusíte přenášet vybavení na lokaci

V interiéru máte všechno hezky na jednom místě. Chcete-li fotit v exteriéru, vyplatí se cestovat na lehko. Někomu postačí fotoaparát a jeden objektiv. Někdo přidá odraznou desku, někdo blesk, někdo dva. Nemáte-li po ruce asistenta, k odrazce či blesku potřebujete stojan. A nedej bože, když chcete použít blesk i odrazku zároveň. Pokud pofukuje, bude potřeba pytlík se zátěží (sandbag) v počtu alespoň jeden na každý stojan. K tomu přidejte stativ, abyste nemuseli pořád zvedat a pokládat fotoaparát (a měnit tím kompozici, byť nechtěně). V některých situacích to bez něj v podstatě nejde. Ani se nenadějete a máte toho plný kufr auta.
„Nosič, prosím!“

 

4. Máte k dispozici zázemí

V interiéru je většinou k dispozici veškeré zázemí – toaleta, tekoucí voda, elektřina, u zámožnějších také catering. Teda, pokud nemáte atelier někde v detašované garáži. V interiéru také máte možnost připojit notebook nebo PC a právě vyfocené fotky rovnou nahlížet na monitoru. Tedy, ne že v exteriéru by taková možnost nebyla. Tablety už jsou na tom dnes s kvalitou baterií a displejů na vysoké úrovni. A když už těch krámů stejně máte plný kufr, tak jeden tablet už se tam ztratí. 😉

 

5. Nemusíte dělat expoziční kompromisy

V exteriéru se musíte přizpůsobovat aktuálním světelným podmínkám. Jen málokdy jsou zrovna takové podmínky, abyste nemuseli dělat expoziční kompromisy. Bez blesku to není samozřejmě problém, můžete volit expoziční hodnoty dle libosti. Pokud ale zaměstnáte blesk, začínají kompromisy od samého začátku. Musíte se „vejít“ do synchročasu fotoaparátu. Obvyklé maximum bývá 1/250 sekundy (rychleji to mechanická závěrka nezvládne), což s sebou přináší nutnost volit podstatně vyšší clony. Je-li správná (resp. vámi chtěná) expozice pozadí 1/8000 sec. při f/2, s bleskem můžete mít maximálně 1/250 sec. a f/11 (při kratších časech závěrky neosvětlí blesk celou plochu snímku). A při tak vysoké cloně nemůže být o hezky rozostřeném pozadí ani řeč. Dále, musíte mít k dispozici dostatečně výkonný blesk, aby mohl konkurovat úrovni okolního osvětlení v závislosti na nastavené cloně. Čím vyšší clona, tím kratší vzdálenost blesk dosvítí.

To bylo top 5 důvodů, proč fotit portréty v interiéru. Tímto neříkám, že nefotím v exteriéru nebo že se rád zavírám doma. Obě prostředí mají své přednosti a omezení. V exteriéru se dá fotit bez blesku a poskytuje nepřeberné množství pozadí.  Interiér naopak skýtá prostředí, ve kterém máte ultimátní kontrolu nad situací a světlo je jen takové, jaké si sami uděláte. Neznamená to však, že obě prostředí se apriori vylučují. Když se dobře naučíte řemeslo, můžete obě prostředí skloubit do nekonečné řady působivých kompozitů, jako třeba Joel Grimes.