Ranní (2)

Zamiloval jsem se do ranního světla. Mám rád ty chvíle, kdy se slunko začne objevovat nad obzorem a město ještě spí. Okamžik zrození nového dne. Žádný jiný se tomu nevyrovná. Stojí za to si přivstat. Pokaždé, když si takovou chvíli můžu vychutnat, cítím se obohacen. Obohacen o zážitek, který pro většinu ostatních zůstal skrytý. Protože jednoduše – ještě leží v posteli.

Foceno 2. června v 5:58, cestou do práce. DSC_1845Ranní světlo dokáže zázraky. Ze zdánlivě nezajímavého kousku trávy mezi chodníkem a silnicí vykouzlí na pár desítek minut obraz plný něžnosti a půvabu.

Stačí jen vnímat, co se děje kolem vás.

A když máte u sebe fotoaparát, není nic jednoduššího, než ten prchlivý okamžik zachytit do správného výřezu. A radím vám, když na něco takového narazíte, zastavte se a obětujte těch pět nebo sedm minut.

Stůjte. A. Vnímejte. Nechte. Se. Unést.

Vytáhněte foťák a foťte. Foťte jako o život. Protože za méně než 24 hodin…

DSC_7911…může ta stejná scéna vypadat úplně jinak.

4 odpovědi na “Ranní (2)”

    1. A právě proto stojí za to si přivstat…. Díky, jsem rád, že fotka dokázala přenést emoce na diváka, tak to má být 🙂

  1. Díky za zachycení toho, co zažívám téměř každé ráno při venčení…když má člověk otevřené oči, tak vidí, jak je na světě krásně

Napsat komentář