Tak, je to tu. Nové stránky.
Nějakou dobu jsem přemýšlel o tom, že si založím blog, kam bych vkládal fotky, které se mi (například) tématicky nehodí do žádné z galerií. S předchozí, vesměs archaickou verzí webu jsem měl v podstatě tři možnosti:
1. okýnko na anonymním blogu mé ženy;
2. obsah blogu do stávajících stránek nahostovat z Google služby Blogger;
3. naučit se libovolný redakční systém a vytvořit úplně nové stránky se vším všudy, tedy i s blogem.
Vyhrála třetí varianta – jsem totiž devadesátiprocentní perfekcionista. Za tímto výrazem se skrývá vlastnost, která mě do vysoké míry charakterizuje – nespokojuji se s polovičatými řešeními, rád dělám věci pořádně. Na druhou stranu ale v zájmu efektivity cíleně ignoruji některé detaily (za což si pak často nadávám) a v nejrůznějších záležitostech zachovávám určitý (opravdu jen malý) stupeň chaosu. Těch deset procent mě odlišuje například od mé ženy – ta je, bez nadsázky, bezchybně systematická a tím systematicky bezchybná.
Internet. Blog. A na něm nálepka s vlastním jménem. S vlastními názory. Komentáře. Vzkazy. Ne anonymně, ale čelem k veřejnosti. Hrdě.
“Světe, tohle jsem já.“
Na tomto blogu bych chtěl publikovat vybrané fotky a příspěvky o fotografii. Ani ne tak o její technické stránce (i když určité míře technicismu se asi nevyhnu, přece jen fotografie není sudoku), ale o její stránce umělecké a filosofické a o mojí cestě k ní.