Předchozí díl: Jak fotit svatbu (1) – Úvod
Úvodní částí svatebního dne jsou přípravy. Jelikož obřad bývá obvykle někdy mezi 10:30 a 13:00, nevěsta vstává dost brzy. Český svatební styl je totiž dost odlišný od toho amerického, který tak často vídáme ve filmech. Americká svatba většinou probíhá tak, že se vybere místo, na kterém se všichni sejdou (budoucí novomanželé už den dopředu), a komplet celá svatba proběhne na jednom místě. Obřad začíná až později odpoledne, cca mezi třetí a šestou hodinou, takže na všechno je dostatek času. Nikoliv tak v naší krajině, kde zpravidla tři části ze čtyř probíhají na různých místech a vše komplikují přejezdy z místa příprav do místa obřadu a z místa obřadu do místa, kde se koná hostina. Celá tato fáze probíhá ve znamení menšího či většího zmatku a nervozity (někdy až chaosu), tak se na to psychicky připravte. Máte jasný úkol a chaosem se nesmíte nechat ovlivnit.
Nevěsta tedy vstává dost brzy, aby se všechno stihlo. Jako první obvykle přichází na řadu návštěva u kadeřnice, protože je nejdelší. Někdy se hairstyling koná v místě příprav, což je pro fotografa jednodušší. Pokud ne, je na fotografovi, zda se s nevěstou domluví na návštěvě u kadeřnice nebo ne. Budete-li fotit přípravy, dostanete přibližný čas, kdy se máte na místě objevit.
Rada č. 2: Přijeďte dříve než ve smluvený čas. O půl hodiny, o hodinu, záleží na vás. Nějaký čas trvá, než zjistíte, co se kolem děje, než odtušíte kdo je kdo a odpozorujete vazby. Pokud přijedete na místo příprav ve smluvený čas, zaručeně už proběhlo něco, co jste měli nebo chtěli fotit.
Líčení zpravidla probíhá v místě příprav. Vizážistky jsou na rozdíl od kadeřnic pružné a rády přijedou. Fotky z líčení doporučuji fotit až těsně před koncem, kdy je už téměř hotovo a nevěsta je ve finální podobě. Během líčení máte čas na vyfocení šatů.
K základním fotkám patří také oblékání nevěsty (a ženicha) do šatů (obleku). Máte-li štěstí, ženich se připravuje ve stejném místě jako nevěsta, takže zvládnete nafotit obojí, a příběh, který vyprávíte svými fotkami, bude kompletní. Pokud ne, zpravidla si musíte vybrat mezi přípravami ženicha a nevěsty. A vězte, že přípravy nevěsty jsou důležitější. Nebo si pořiďte asistenta, který k ženichovi zajede, zatímco vy budete fotit u nevěsty ;-).
Rozhodující je zde komfort nevěsty. Pokud nejste opravdu dobrý známý či rodinný příslušník, pravděpodobně vám nedovolí být při oblékání. Můžete se ale domluvit, že vás do místnosti vpustí na finále (až na to bude sama připravená) – šněrování atd. Nezapomeňte, že svatební den patří novomanželům – oni určují hranice, kam až vás s vaším zvědavým objektivem pustí a kam ne.
Práce se světlem
Z hlediska expoziční strategie si můžete dost dobře vystačit s přirozeným světlem. Je to dokonce lepší, než atmosféru fotek zabít přímým bleskem (to umí každý břídil). Pokud přirozeného světla není dost, můžete si pomoct odraženým bleskem, ale nepřehánějte to. Nebojte se zvýšit ISO, dnešní snímače už zvládají šum excelentně. Naučte se pracovat s bočním světlem (pozice 10 hodin/2 hodiny) a protisvětlem, snímky budou plastické. Mimochodem,
to jak pracujete se světlem, vás oddělí od ostatních.
Pokud to neumíte, nasměruje vás to dolů, do jednoho pytle k majitelům fotoaparátů. Pokud ale zvládnete práci se světlem kvalitně, budete pomalu stoupat nahoru, k fotografům ;-). Inspiraci můžete načerpat třeba zde.
Pokud scéna, kterou fotíte, není podle vašich představ (např. nevěsta je špatně otočená nebo stojí o dva kroky jinde než byste si z hlediska kompozice přáli), nebojte se říct, co potřebujete. Většina lidí chápe, že máte jisté poslání, a ráda vám vyjde vstříc.
Rada č. 3: Detaily! Máloco vypráví příběh tak dobře, jako detaily. Mějte jich raději více než méně. Korsáž, vývazky, myrty, jejich připínání na klopy. Detail šatů, připravené boty. Ruce, které zapínají knoflík na saku. Manžetové knoflíčky s monogramem. Stejně tak občerstvení – koláčky, jednohubky, slivovice z rodinného archivu. Cokoliv co vás zaujme nebo co má potenciál být důležitým.
Něco osobního
Zeptejte se ženicha i nevěsty, zda mají něco osobního, co si berou s sebou na svatbu. Možná řeknou, že ne. Nic neztratíte. Ale možná vás překvapí nějakou drobností, která pro ně hodně znamená. Za osobními věcmi obvykle bývá emocionálně silný příběh, díky kterému se ta daná věc stala osobní. Byla by škoda takovou fotku nemít v albu. Protože pokaždé, když se na ni dotyčný podívá, vzpomene si na ten příběh. A to přece jako fotografové chceme na prvním místě. Aby naše fotky vyprávěly příběh a spouštěly v lidech emoce.
Následuje: Jak fotit svatbu (3) – Obřad a skupiny