Fotograf pro chvíle, na kterých záleží.
Nedávno mě moje kamarádka, bývalá i současná kolegyně a dřívější spoluškolačka (vše v jedné osobě) požádala, zda bych jí mohl udělat pár fotek, aby měla památku na období prvního těhotenství. Těhotenská fotografie je sice oblast, se kterou nemám moc zkušeností, ale jako portrétní fotograf jsem nemohl odolat. Naložil jsem do auta fotobatoh plus všechno, co mohlo držet, podpírat nebo rozptýlit blesk, a vyrazil. Pokračovat ve čtení „Těhotenská…“
Obecně:
SIGNÁL je znamení nebo stručná zpráva, nesoucí informaci.
ŠUM naproti tomu jsou data bez významu, vznikající jako vedlejší produkt jiných aktivit. Šum poškozuje a zkresluje signál.
V digitální fotografii:
Dopadem fotonu na snímací čip fotoaparátu dojde k vyzáření jeho energie. Světlocitlivá buňka snímače (pixel) vygeneruje příslušně velký elektrický SIGNÁL. Generovaný signál je však ovlivněn i jinými druhy existujícího elektromagnetického záření (rádiové vlny, mikrovlny, teplota polovodičových součástek atd.), čímž vzniká náhodný, nechtěný náboj, neboli ŠUM.
Tolik Wikipedie.
Video, které natočil Zack Arias pro server scottkelby.com. Můj oblíbený nástroj motivace. Pro ty, kteří nevládnou angličtinou, uvádím pod videem český překlad komentáře.
„Děkuji ti Liso za milé přivítání. Už devět týdnů jsem nebyl na sociálních sítích. Chtěl jsem vám dát vědět, co se se mnou děje a ukázat vám několik věcí, které teď používám. Například tento stařičký fotoaparát formátu 8×10 palců nebo Strobo Gobo od firmy Lastolite – což je ta nejlepší věc, kterou kdo vyrobil pro malé systémové blesky asi tak od doby, kdy se narodil Joe McNally. A to je, pravda, už hodně dávno. Mohl bych vám také ukázat, co nosím ve své brašně. Ale mnohem lepší bude, když vám ukážu, co je uvnitř mé hlavy!
Šum, šum, šum. Kéž by v mé hlavě bylo víc signálu. Když se vnitřně zklidním, zkouším chytit signál. Ale šum, šum se vždycky vrátí.
Zjistil jsem, že dokážu chytit signál, když věci rozložím na jejich základní elementy: Co je fotografie? Tělo fotoaparátu, objektiv a světlo. To je vše. Je to jednoduché. Tělo má závěrku, objektiv clonu. A těmito dvěma věcmi regulujeme světlo. Tělo, objektiv, světlo. To je vše.
Šum se objeví, když začnu moc přemýšlet: Které tělo mám použít? Který objektiv? Který blesk? Budu fotit s tvrdým světlem nebo s měkkým světlem? Budu fotit na černé pozadí nebo na bílé pozadí? Bože, to je tak nudné, vždycky fotím na černé pozadí. Vždycky fotím na bílé pozadí. Co kdybych šel hledat vhodná místa pro focení? Kam mám jít? Co to vlastně dělám? Co se snažím světu říct? Co……? Co…? Co?!?
Myslíte si, že koupě nového těla vyřeší Vaše problémy? To je šum.
Klesá Vám sebevědomí? To je šum.
Srovnáváte se s ostatními? Šum.
Sledujete, kolik máte lajků na Facebooku? Šum.
Učíte se svítit? Signál. Používat lépe vybavení, které máte? Signál.
Hledejte v životě signál, ne šum.
V sobotu odpoledne jsme byli na procházce v lese. Bylo horko, obloha azurově modrá a přestože už byly čtyři hodiny, slunko stálo ještě pořád hodně vysoko. Sluneční paprsky pronikaly mezi větvemi stromů a nemilosrdně vysušovaly zem i z ní rostoucí drobné rostlinstvo. Pokračovat ve čtení „Kužely“
Nedávno jsem dostal příležitost fotit veřejnou generálku představení s názvem „∞“ brněnského experimentálního divadla D’EPOG. Bylo to tak trochu jiné představení. Jak by ne. D’EPOG je tak trochu jiné divadlo. Ne pro masy. Ne konvenční. Pohybové. Pro náročného diváka. Pokračovat ve čtení „D’EPOG – ∞ („Nekonečno“)“
Letos na jaře moje kariéra zaměstnance místo posunu dál ustrnula na mrtvém bodě. Rozhodl jsem se proto přijmout výzvu účasti v dlouhodobém projektu, jehož autorem je úspěšný komerční fotograf a skvělý lektor Zack Arias. Projekt je vyhlášen prostřednictvím jeho nového webu dedpxl.com. Pokračovat ve čtení „DEDPXL #01 – Linie“
Projekt Portrét jsem si vymyslel sám na sebe. Jeho cílem je pomoci mi stát se dobrým portrétním fotografem. Projekt má celkem tři části, které na sebe logicky navazují. Každá část staví na dovednostech nabytých v předchozí fázi.
Příroda u nás na sídlišti. Malý hvozdík z borovic. Před ním loučka, jejíž půlku okupuje psí hřiště. A strom.
Tak, je to tu. Nové stránky.
Nějakou dobu jsem přemýšlel o tom, že si založím blog, kam bych vkládal fotky, které se mi (například) tématicky nehodí do žádné z galerií. S předchozí, vesměs archaickou verzí webu jsem měl v podstatě tři možnosti: