Možná jste se už někdy dostali do situace, ve které vás někdo známý požádal, abyste nafotili svatbu. Ten známý je dobrý známý a netroufli jste si proto odmítnout. Překonali jste úvodní záchvat paniky a teď hledáte návod, jak na to? Vítejte na palubě. Fotím už pár (párů) let a za tu dobu mám na kontě také pár (párů) svateb. A tudíž si i tak trošku neskromně myslím, že zkušenosti mám už takové, že si můžu dovolit radit. Pokusil jsem se tedy napsat krátkou kuchařku
Fotografův průvodce po svatebním dni
ve které vám nastíním, co vás jako fotografa v jednotlivých částech dne zhruba čeká, a poskytnu pár dobrých rad, abyste nebyli příliš zaskočeni. A přestože dnes je každá dobrá rada drahá, bude to celé netradičně zcela zdarma. Průvodce předpokládá, že jste obeznámeni se základními termíny z branže jako čas, clona, ISO a vyvážení bílé a že víte aspoň přibližně, kolik je jeden expoziční stupeň.
Jak fotit svatbu (1) – Úvod
Nejdůležitější den v životě ženy
Svatební den je pro každý pár svátečním dnem. Moje žena (více než) jednou prohlásila, že “svatební den je nejdůležitějším dnem v životě ženy, všechno ostatní je navíc“ (ale to řekla ještě před prvním porodem, tak se musím zeptat, jestli nechce dodatečně změnit výpověď). A úkolem fotografa je v obrázcích odvyprávět příběh svatebního dne. Jako fotograf se na den stanete reportérem a pokusíte se zachytit to podstatné, navíc na esteticky co možná nejvyšší úrovni. Tak se na to podíváme a zkusíme se tím nejdůležitějším dnem v životě ženy nějak úspěšně propotit profotit (ach, automatické opravy).
Před každou svatbou se snažím domluvit si osobní schůzku s budoucími novomanželi, abychom probrali harmonogram dne a různé detaily kolem svatby. Snažím se upozornit na některá úskalí týkající se obřadu, protože některé okamžiky nelze opakovat a já i oba budoucí novomanželé musíme mít jistotu, že klíčové fotky nebudou chybět.
Samotný svatební den se dá rozdělit na čtyři logické části:
- Přípravy
- Obřad a portréty skupin
- Portréty novomanželů
- Hostina a večerní veselí
Každá z částí má svá specifika, na která se pokusím upozornit v následujících dílech Průvodce. V tomto úvodním dílu se podíváme na vybavení a taky zdůrazním tu nejzákladnější věc, kterou musíte mít neustále na paměti.
Vybavení
Slovy klasika (Joe McNally: The Moment it Clicks):
„Nejdůležitějším kusem vybavení ve vaší brašně je váš přístup.“
Všichni ví, že máte „jako faaakt hustej“ foťák v mobilu, ale na svatbu to asi stačit nebude. Otázka množství vybavení závisí nejvíce na tom, jak moc jste zkušení a jak moc si troufáte. Znám fotografy, kteří si troufnou fotit svatbu s jedním tělem a jedním (pevným) sklem. Na full-frame padesátkou, na APS-C cropu (x1,5) pětatřicítkou. Já si (zatím) tak moc netroufám, takže si standardně beru dvě těla. Na jedno nasadím blesk a základní zoom pro většinu situací dne, na druhé potom světelné střední tele na detaily – 85 mm nebo 50 mm f/1,8 (nejspíš asi proto, že nemám 70-200 mm f/2,8). Pro případ malých místností beru i širokáč (10-20 mm) a teleobjektiv (70-300 mm) na portréty novomanželů po obřadu. Obvykle přijdou ke slovu všechny objektivy.
Z dalšího vybavení jsem začal brát druhý externí blesk na tyči s deštníkem (114 cm, odrazný i průsvitný v jednom), stativ, stojan na blesk (pro případ, že by žádný z přítomných svatebních hostů nechtěl dělat asistenta) a velkou odraznou/rozptylnou desku. Světelný stojan a odrazka zpravidla zůstávají v kufru auta jako pojistka pro neočekávané situace.
Baterie do obou těl i blesků vždy plně nabíjím den dopředu. Fotoaparáty vydrží na jedno nabití celý den s velkou rezervou. Pro blesky mívám v záloze jednu sadu tužkových baterií navíc. U těch se bohužel nedá kontrolovat, kolik kapacity mají ještě k dispozici a zda je máte pošetřit zvýšením citlivosti ISO, nebo můžete pedál bez obav sešlápnout až k zemi. Pro jistotu s sebou vozím i nabíječky. Zatím jsem je ještě nikdy nemusel použít a dá-li „Pan Bu“, ani nebudu muset.
Paměťové karty vždy naformátuji den dopředu. Beru s sebou ty největší, které mám. Ujistím se, že v hlavním těle, které má 2 sloty, je role druhého slotu nastavena na „backup“, tedy že na druhou kartu se zapisují kopie dat stejných jako na kartu v prvním slotu. Pro jistotu. Už 12 let používám karty SanDisk a zatím mi žádná neselhala, ale všechno je jednou poprvé. Znáte to – každým okamžikem vzrůstá pravděpodobnost, že se to stane. A zjistit po návratu ze svatby, že z karty nejde číst…
„Jééé, nooooo,… jaksi…….víte, …….ehm…. chcípla mi karta, takže ….… je to jako fakt blbý, ale fotky z nejdůležitějšího dne ve vašem životě jsou prostě v pr….. no, fuč. Tak sorry, no. Ale tohle se mi FAKT ještě nikdy nestalo!!!“
Rada č. 1: Mějte zálohu. Ke každému klíčovému kusu vybavení, který máte. Bez záložního blesku to asi nějak doklepete, ale není úplně příjemný pocit, když se vám na jediném těle, které máte, začne zasekávat zrcátko (znám). Pokud záložní tělo nevlastníte, můžete si je na den svatby půjčit (kéž by existovala taky půjčovna lidských těl, byl bych tam často). Že máte fotit do RAWu, to snad nemusím nijak zvlášť zdůrazňovat. Výhody tohoto formátu dalece převažují rozdíl v ceně menší a větší karty. Nehledě na to, že v mnoha případech dokáže RAW zachránit fotografův zadek.
To nejdůležitější
Na závěr prvního dílu si povíme o tom nejdůležitějším, co byste měli mít po celou dobu focení na paměti. Máte nabité baterie, zformátované karty, vyleštěné čočky a záložní vybavení. Jste připraveni vydat ze sebe maximum a udělat ty nejlepší fotky, které jste kdy udělali. Lepší než na předchozí svatbě (nic proti předchozím novomanželům, pro jejich svatbu platilo to stejné). A teď to opravdu důležité:
Svatební den patří novomanželům.
A vy jste tu kvůli nim a pro ně. Svatba je o nich a o jejich zážitku. Měli byste se snažit přispět k tomu, aby jejich vzpomínky na svatbu byly jen dobré. Jistě máte na seznamu spoustu dobrých nápadů na zajímavé a neotřelé fotky. Dejte ale pozor, abyste vlastním nápadům nepřikládali víc důležitosti než novomanželé. Všechno ŘÍDÍ ONI a vy jste tam pro ně. Jako jedno ozubené kolečko ve velkém stroji, kde ostatními kolečky jsou floristka, kadeřnice, vizážistka, klenotník, řidiči, cukrářka, personál restaurace, matrikářka atd. A všechna kolečka se musí otáčet tak, aby celý stroj dobře fungoval a plnil účel, ke kterému byl sestrojen. Když je svatba ve „Vinařství u kapličky“ v Zaječí, chcete jít ke kapličce. Protože ta lokalita je logická, má fotografický potenciál a dopředu jste se na tom domluvili. Ale když ženich řekne „Jdeme do sklepů!“, tak se prostě smíříte s tím, že kaplička nebude. Potlačíte svoje ego, otočíte se, zamíříte do sklepů a cestou přemýšlíte o expoziční strategii. Protože svatební den neřídíte vy. Svatební den patří novomanželům. Svatební-den-patří-novomanželům.
Následuje: Jak fotit svatbu (2) – Přípravy