Selfie cestou do práce aneb volné/zájmové pokračování projektu DEDPXL ve stylu devátého kola (autoportrét). Nikdy jsem si nemyslel, že budu fotit selfie. Vždycky jsem měl zato, že selfíčka jsou pro metrouše a blondýnky s velkejma………telefonama. A už jsem do toho spadnul taky. No jo, časy se mění. Zhruba kolem roku 2000 jsem si nemyslel, že někdy budu mít digitální foťák. O patnáct let později moje výbava čítá dvě zrcadlovky, pět objektivů, tři blesky a plný kufr Octavie kombi dalšího příslušenství…. True story. Ale na rozdíl od telefonních selfíčkářů se snažím tuhle mánii povznést o level výš. Tentokrát třicetisekundová expozice na samospoušť. S astro-vložkou. A teď si to zkuste – půl minuty se ani nepohnout. Chce to pohodlně se opřít a zhluboka dýchat. I když se budete sebevíc snažit, polovinu fotek stejně vyhodíte 😉
Co je ten bílý „zobáček“ nahoře?
😀 😀 to je záložka k nadpisu „Astro selfie“…. Ty zobáčku…
Tsss 😛 Ruší to fotku….
Tak, hlavně že ji neruší ten červenej flek dole 😀
Jo, počkej…. Máš pravdu! Rudého ďábla pryč 😀