Fotograf v Brně
Hostili jsme kamarády. Jelikož před večerními domácími burgery bylo potřeba dostatečně vyhladovět, vyrazili jsme na krátkou procházku k přehradě. A co bych to byl za fotografa, kdybych s sebou nevzal foťák a alespoň jeden blesk. Pokračovat ve čtení „Rychlá vycházková…“
„Pozor pozor! Důležité hlášení!
Nastala nám zima a uhodily mrazy.
Hliníkové stativy bývají příčinou úrazů.
Kovové předměty se vlivem mrazu stávají lepkavými
a je nebezpečné na takové předměty sahat, nebo je dokonce olizovat!
Opakuji.
NEOLIZUJTE HLINÍKOVÉ STATIVY! NEOLIZUJTE ANI NAMRZLÉ OBJÍMKY FILTRŮ!!!
Konec hlášení.“
Čas od času člověka přepadne melancholická. Čas od času bezmezná euforie, jindy zase splín (cíleně se vyhýbám výrazu „deprese“, jelikož to je diagnóza, ne nálada… podobně jako třeba „učitelka“ taky není povolání). A někdy člověka přepadne nechuť. Pokračovat ve čtení „O nechuti a víře“
Uplynulý víkend byl vskutku zvláštní. Každý ze tří dní víkendu jsem měl možnost strávit určitý (nekrátký) čas s hledáčkem u oka. Víkend, jakých nemívám v roce mnoho. Fotovíkend. Každý den však byl zcela jiný, ten další vždy o něco horší než ten předchozí. Na samotném konci fotovíkendu polykám hořkou slinu rozčarování. Pokračovat ve čtení „Černý fotovíkend“