Na cestách – Lednice

Čas od času se mi podaří na rodinném výletě udělat docela slušnou fotku, tak mě napadlo, že bych si tu otevřel takové malé cestovatelské okénko pro občasné odlehčení od fotografických filosofických témat (snad nebude moc velký průvan). Fotky nebudou takové, na jaké jsme zvyklí z výstav a galerií. Bohužel se musím přizpůsobovat zejména možnostem a potřebám Prvorozeného a Druhorozené a tím pádem zpravidla neideální denní době. Uvidíte zde vybrané obrázky z navštívených míst, tak jak je vidělo moje oko.

Začínáme u perly jižní Moravy – Lednice.
Minulou sobotu jsem dal do hlasování, zda v neděli výšlap na kopec (z Pavlova na zříceninu hradu Děvičky) nebo courání po zámeckém parku Lednice s rozhlednou a lodičkami. Obojí – pochopitelně – s obědem v hospodě s kofolou a hranolkami. Bez toho bych mohl vyrazit leda sám 😀 Jsouce oba lehce leniví, vyhrála druhá varianta. Ráno se asi už nemohli dočkat, takže Druhorozená přiťapkala ve čtvrt na šest se slovy „Tatííí, mamíííííííí, už bude snídaně?“

Plán byl veskrze typický – od zámku procházkou přes akvadukt k minaretu (2 km), odtud lodičkou na Janohrad a z Janohradu procházkou zpět k zámku (2,5 km). Poté pozdní oběd v Restauraci U Tlustých.
Zámek Lednice
Po prohlídce zámeckého tropického skleníku jsme vyrazili. Již v půlce cesty k minaretu Druhorozenou „straašně bolela nožička, ale počkej, ještě musím vylézt tady na ten pařez“. Po prohlídce minaretu směřujeme na přístaviště. 20 minut před odjezdem jsme koupili lodní lístky a ve zbylém čase jsem si odskočil (kvůli úvodní fotce). Po návratu na mě čekala změna plánu. Únava je totiž prevít a bylo nutné zamířit na hranolky a kofolu. Tak alespoň pár fotek cestou.Lednice2
Ale co, tak už to někdy bývá. Buďme vděční za to, co máme. Janohrad přijde na řadu při příští návštěvě 🙂

2 odpovědi na “Na cestách – Lednice”

    1. No ba, že. To je duch starýho Lichtensteina. Přišel se podívat, co mu to prováděj s majetkama. Bez speciálního filtru by nebyl vůbec vidět 😉

Napsat komentář