Sebevědomí a otevřenost

Chci, aby lidé na mých portétech vypadali dobře. Aby se líbili sami sobě. Aby měli fotku, kterou se nebudou stydět ukázat. Chci, aby z člověka na mém portrétu vyzařovala zdravá dávka sebevědomí a přístupnosti (self-confidence & approachability). Sebevědomí, které přesvědčí diváka, že zvládnou cokoli levou zadní. Přístupnost, aby divák měl pocit, že nemusí mít strach je oslovit. A aby vypadali dobře. To je cíl mých portrétních session.

K tomu je potřeba s fotografovaným člověkem pracovat. Běžný člověk neví, co má dělat a jak se má chovat před fotoaparátem, aby vypadal dobře. Pokud dostanete pokyn „Tak, a teď zkuste vypadat trochu sebevědomě“, nejspíš nebudete úplně přesně vědět, co se po Vás vlastně chce. Není divu, takové zadání je docela nejasné.

Nemusíte se ale bát. Je MÝM úkolem, abych z Vás to zdravé sebevědomí a přístupnost dostal. Pro dobrý headshot je výraz v obličeji naprosto klíčový. Je přitom jedno, jak kdo vypadá, nefotogeničnost je mýtus. Naučím Vás pár jednoduchých triků. Pokud je zvládnete a použijete, budete vypadat dobře už na všech fotkách po celý zbytek svého života. A budete-li se na fotce sami sobě líbit, povzbudí to na oplátku Vaše sebevědomí.

Dobrý headshot je prý 10 % fotografie a 90 % psychologie. Nebojte se vypadat na fotkách dobře. Není to nemožné. Stačí jen zajít za někým, kdo ví, co dělá. Za někým, kdo dokáže prolomit stigma špatného portrétu.

. . . [ o ] . . .

Napsat komentář