Jak fotit svatbu (3) – Obřad a skupiny

Jak fotit svatbu (1) – Úvod
Jak fotit svatbu (2) – Přípravy

Když je všechno připraveno, celý ensemble nasedá do aut a odjíždí do místa, kde se koná obřad. Po příjezdu obvykle nějakou dobu trvá, než se všichni rozkoukají, posilní koláčkem a štamprlí něčeho ostřejšího a seřadí do tvaru. V tuto chvíli máte jako fotograf jedinečnou příležitost prosáknout do obřadní místnosti, „osahat“ si světlo a určit expoziční strategii.

Obřad

Jelikož ve většině obřadních síní, kostelů a kaplí se světlo nemění příliš dramaticky, osvědčilo se mi nastavit plně manuální režim (M) a následující hodnoty: čas takový, DSC_2732jaký bezpečně udržíte i na delším ohnisku svého zoomu (cca od 1/80 nahoru, podle toho, jak „gramlavé“ má kdo ruce), clonu někde v rozmezí f/4 až f/5,6 a citlivost ISO takovou, která vám dovolí správnou expozici, obvykle někde mezi 400 a 1600. Je to takový rozumný kompromis mezi dostatečně krátkým časem, dostatečnou hloubkou ostrosti a šumem, přičemž platí, že šum je rozhodně menší zlo než pohybová nebo clonová neostrost (odšumět se později v editoru dá, ale rozmazanou fotku nezachrání ani Scott Kelby). Výhodou manuálního režimu je to, že všechny fotky budou exponované stejně (resp. s minimálními rozdíly), což vám dost usnadní práci při úpravách. Na tělo nasazuji také externí blesk, který ve většině případů funguje jen pro přisvětlení stínů (režim TTL obvykle s kompenzací 1 až 2 EV do mínusu), protože

hlavní práci koná přirozené světlo

v místnosti. Všichni naštěstí známe fotky typu přepálená hlava v černém tunelu, takže víme, jak to nemá vypadat. Mám-li sekundární tělo (protože je A: zálohou hlavního těla pro případ problému a B: na detaily), nasazuji na ně delší pevné sklo s vyšší světelností (obvykle 85 mm f/1,8), které mívám v režimu priority clony (A) a nastavuji větší díru (f/2 až f/4 podle požadované hloubky ostrosti) a o stejnou hodnotu snižuji citlivost (ISO 200 většinou stačí).

DSC_8944

Velkou proměnnou v expoziční rovnici, kterou musíte vyřešit dopředu, je vyvážení bílé. Logicky máte na výběr buď denní světlo (piktogram sluníčka či blesku) nebo žárovka (piktogram žárovky). Zelenožluté barevně oscilující šílenství zvané zářivka jsem naštěstí v žádné obřadní síni ani kostele zatím nepotkal. Výběr bude záležet hlavně na tom, který druh světla v obřadní místnosti dominuje. Pokud převládá žárovkové světlo, nezapomeňte odpovídajícím způsobem barevně korigovat také blesk, jinak lidé v popředí (na které dosvítí blesk) budou mrtvolně namodralí. A to, zpravidla, nechcete.

Při tomto nastavení vás mohou překvapit už jen dvě věci: 1) skokově se měnící úroveň denního světla (když vyjde/zajde slunce), kterou musíte v manuálním režimu korigovat změnou parametrů expozice a 2) když si při východu z obřadní místnosti zapomenete foťák vrátit zpátky do některého z poloautomatických režimů ;-).

Při samotném obřadu už se řiďte citem – zachyťte všechny podstatné okamžiky, nejdůležitější lidi a taktéž se snažte průběh obřadu příliš nenarušovat. Čím méně budete vidět viděn, tím lépe. Pozor na polibek:
Rada č. 4: Svatební pár dopředu instruujte, že musí stát kolmo k vám (aby na fotce bylo víc než jen ženichova záda) a že mají při polibku napočítat do 3. Ta chvíle patří jen jim a byla by přece škoda, aby byla za vteřinu pryč. A vy jako fotograf budete mít dostatek času na 2 až 3 fotky, protože tohle se úspěšně opakovat opravdu nedá ;-).

Portréty skupin

Po obřadu je obvykle vhodný čas na fotky skupin. Je úkolem fotografa, aby si dav návštěvníků vhodně zorganizoval. Je asi zřejmé, že čím více lidí, tím obtížnější to je. Měli byste mít dopředu stanovené logické pořadí skupin, aby focení šlo co možná nejrychleji (pro svatební hosty to není bůhvíjaká zábava, všichni mají hlad a už se vidí na hostině) a abyste hosty nehonili zbytečně sem a tam. U velkých skupin si před stiskem spouště zkontrolujte, jestli všechny vidíte (pozor, někteří se rádi schovávají). Pro menší skupinky platí, že vyšší lidé by měli být blíže ke středu, menší pak na krajích. U všech skupin pak platí, že novomanželé patří doprostřed (protože kolem nich se ten den všechno točí).

Rada č. 5: Seznam skupin si napište dopředu. Pravděpodobně neznáte všechny účastníky svatby a jen obtížně budete odhadovat jejich důležitost pro svatební pár. Dopředu zaúkolujte budoucí novomanžele, aby vám poslali seznam skupin, které chtějí nafotit. Na běžné svatbě o 30-50 lidech bývá cca 10-15 skupin. Nevím jak vy, ale já si všechny nepamatuji. Jistě, můžete je namemorovat, pokud to dokážete. Já, protože jsem hlava děravá jak cedník, si do kapsy beru logicky uspořádaný seznam. Aneb jak říká moje oblíbené rčení: „Kdo je blbej, ať si koupí notes. Já mám dva!“ Minimalizuji tím pravděpodobnost, že na něco zapomenu.

Rada č. 6: Hlídejte si rozestupy. Na fotkách skupinek není nic horšího, než volný prostor mezi lidmi. Lidé nemají rádi, když někdo narušuje jejich osobní prostor a instinktivně si od ostatních udržují „bezpečný“ odstup. Pokud takovou fotku někdy uvidíte, svědčí to o nepřipravenosti fotografa. Vysvětlete celé skupině, že se musí tlačit co nejvíc do středu fotky. Vyjádřete empatii – i vy samozřejmě chápete, že mnohým je nepříjemné lepit se na jiné lidi, ale že na tu chvíli se musí překonat a pro novomanžele to udělat.

U mužů dávejte obzvláště dobrý pozor na postoj „penalta“ (kolmo k vám s rukama sepjatýma před tělem). Jakmile toto uvidíte (a to vám můžu garantovat, že to uvidíte na každé svatbě), poučte dotyčného gentlemana o lepší póze – natočit na 30-45 stupňů k ose objektivu a zadní rameno schovat za vedle stojícího člověka. A – namáčknout k sobě!
Tady je zdárný příklad toho, jak to NEMÁ vypadat (ano, je bohužel můj):
Takhle raději ne!

Rada č. 7: Buďte rázní a nekompromisní. Stojí před vámi velká nesourodá skupina lidí a vy jste teď její velitel. A velitel si musí sjednat respekt. Žabka Kuňkalka si nesjedná nic (a focení jí bude trvat třikrát déle). Nemusíte se bát být teatrální – cokoliv, co vám pomůže udržet pozornost davu.

Z expozičního hlediska zde nehledejte žádné záludnosti. Obvykle volím režim P (programová automatika) nebo A (priorita clony) a blesk v režimu TTL bez kompenzace. Fotky skupin jsou – více než cokoliv jiného – dokumentární. Na umění tady zapomeňte, to přijde později. Omezte se na zachycení toho, že na svatbu přijela i teta Růža z Pejřimova, aby byl pokud možno vidět její obličej a aby byla správně exponovaná (a na fotce ji tím pádem všichni poznali). Víc se od vás – v této fázi – snad ani nečeká.

Po nafocení skupin následuje buď focení portrétů novomanželů nebo přemístění na hostinu, podle časových dispozic dne.

Napsat komentář

Tento web běží na redakčním systému WordPress | Šablona Baskerville 2 od Anders Noren.

Nahoru ↑

Sdíleno