Výpisek z deníčku krajinářského fotografa
******
Jednatřicátého května 2016.
4:55: Obvyklý budíček do práce.
4:59: Příchod do obývacího pokoje.
5:01: Rozlepení očí, pohled z okna. Slunce právě vychází, v údolích se líně převaluje mlha.
5:01: PANIKA. Tohle musím stihnout! Napít, vyčistit zuby. Balím foťák, stativ, klíče od bytu, klíče od garáže, klíče od auta, klíče od práce, doklady a peněženku. Banán.
5:07: Zběsilý úprk směr garáž.
5:15: Odjezd do polí mezi Žebětínem a Starou dálnicí.
5:27: První série záběrů:
Linie, světlo, atmosféra. Dobré, ale ještě to není ono. NĚCO tomu chybí.
5:31: přejezd mezi chatkami do vedlejšího údolí. Snad tam bude lepší záběr.
5:38: Druhá série záběrů. Kdo by poznal, že stojím 10 metrů od autobusové zastávky… Je to tam! Krásné světlo, slunce v záběru, mlha, atmosféra, kompozice (úvodní fotka).
5:39: Pár stovek kroků za hledáním lepšího snímku. Skvělé podmínky díky bohu pořád trvají.
5:42: Třetí série záběrů:
Světlo je pořád tam, trošku zajímavější popředí (rýhy v obilí), ale ve středním poli nejsou ty stromy – výraznému slunci nalevo chybí kompoziční protiváha v pravé polovině snímku. Vyhrává druhá série se sluncem a stromy v záběru.
5:51: Mlha se zvedla a kraj zahalil šedivý stín bez výrazu. Odjezd do práce.
******
To světlo, když začíná nový den. Ta opojná všeobjímající oranžová záře, kterou spáči nikdy neuvidí. TO je ten důvod, proč vstáváme brzy.
Neskutečná nádhera, rána opravdu stojí za to 🙂
To stojí. Díky za zastavení 🙂
Ta první je božská… A obdiv za to brzké vstávání 😀
Fakt? A já přitom švindloval jenom trošičku 😀
Jsou to úchvatné okamžiky, taky je znám a moc ráda na ně vzpomínám. Jak jsou vzácné, o to víc si jich vážím.
Takže tím, že si přispíš, vlastně zvyšuješ vzácnost. Důmyslné! 🙂