Primární program na sobotní odpoledne byla návštěva kina. Kdo z vás by nechtěl už potřetí vidět, jak se cvičí drak. Jenže co potom s načatým odpolednem? Od kolegyně jsem dostal tip na Malhostovickou pecku, nevelký hrbolek u stejnojmenné obce. Koniklece jsou tam prý zrovna v rozpuku.
Navzdory maximální zpruzenosti a protaženým obličejům Prvorozeného a Druhorozené jsem je silou otcovské autority donutil nastoupit do auta a vyrazili jsme. Pozdní odpoledne a celodenní solidní opar zajistily nádherné, sytě oranžové protisvětlo. Ač nejsem kytičkář, neodolal jsem a udělal pár obrázků. Nebyl jsem sám, fotografů bylo víc než na módní přehlídce. Někteří tvořli na vyšším levelu a dělali na fotkách speciální efekty tím, že do protisvětla stříkali mlhu vodním rozprašovačem. Já takto vybaven nebyl, takže mi zbyla jen klasika – najít dobré světlo a dobrou kompozici. A správně exponovat.
Omladina si nakonec výlet nesmírně užila, zřejmě zásluhou nového fotoaparátu, který Druhorozená nabyla minulý týden k narozeninám. Na pár chvil oba zapomněli na sourozenecké boje a vzácně táhli za jeden provaz. A to jsem si užil zase já
Davide jsi fakt dobrý! Ode dneška tě budu oslovovat Mistře.
Zdravím! Takový titul asi náleží jiným, povolanějším. Mně se prostě jen čas od času povede nějaký ten cvak.